Přidejte se k události na facebooku.
PŘEDPRODEJ + VSTUPNÉ:
230 Kč + poplatky sítě / 280 Kč
• CAFÉ ELEVEN, Dominikánská 11, otevřeno 8-22h
• INDIES, Poštovská 2
• SMSTICKET.cz
• GOOUT.cz
• TICKETPORTAL.cz
Fléda uvádí dalšího zástupce úspěšného slovenského indie vydavatelství Slnko Records. Po monumentálních vystoupeních se Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu, z něhož vzešlo živé album Kam ideme (2015), se bratislavské trio Korben Dallas vrátilo do studia, aby natočilo pátou desku Stredovek (2016). „Slovo středověk evokuje různé obrazy a pro každého může znamenat něco jiného. Pro mě symbolizuje střední věk. Dále ve mně evokuje tmu, zimu a surovost, ale v tom dobrém slova smyslu bez laminátů a příkras. Když jsi ve středověku, dotýkáš se jen surových materiálů a žiješ v takovém surovém prostředí. Ta surovost je podle mě i na tom albu, resp. je jí tam dost v tom smyslu, že tam nejsou použity žádné digitální věci, ale čistě jen nástroje,“ komentoval název desky zpěvák a kytarista Korben Dallas Juraj Benetin v březnovém rozhovoru pro iReport.cz.
Stredovek je velmi různorodá ale zároveň kompaktní a vyzrálá nahrávka plná pokory, sebereflexe a nadhledu. V nahrávacím studiu se trojice Korbenů rozrostla o hostujícího kytaristu Ľuba Petrušku (člena další populární slovenské kapely Chiki Liki Tu-a) a klávesáka Miloše Brunclíka. Úvodní skladba Tvrdý je bravurní slovní hříčkou mistrovsky zasazenou do rytmicky komplikovaného podkladu a kytarových riffů Ľuba Petrušky. Elektrizující poloakustickou miniaturu Vietor s dominujícím barytonem Juraje Benetina doplňují vokály dívčího pěveckého sboru Cambiar La Música. Nejtvrdší polohu alba reprezentuje singl Oranžová a skladba Múry opatřená textem bubeníka Oza Guttlera. Hudební nespoutanost vracejí na zem civilní a upřímné texty baskytaristy Lukáše Fily, které svou nápaditostí, originalitou a otevřeností vytvářejí typickou korbenovskou poetiku (Nič sa nepýtaj, Ako para, Stromy) reprezentovanou intimním přednesem charismatického Juraje Benetina. Text art rockové skladby Vzdať sa je dílkem slovenské novinářky Jany Shemesh a píseň 95 si otextoval sám Juraj Benetin.
Ústecká alternativní rocková kapela Houpací koně patří již více než dvacet let k mediálně méně nápadným, ale muzikantsky výrazným položkám na seznamu české nezávislé scény. Na podzim vydala silné, působivé a temné album Kde jsou mý přátelé dneska (2016). Vychází z fascinace ústeckým geniem loci a rozvíjí svébytnou lokální poetiku, která je poznávacím znakem kapely již od roku 2003 (Písně z bistra). „Chtěli jsme zachytit to, co v poslední době žijeme, co se kolem nás děje. Chtěli jsme aktuální album, v hudbě i textech,“ řekl v rozhovoru pro Ústecký deník Jiří Imlauf, kytarista, zpěvák a zakládající člen kapely. Deska vznikala rok a půl a je věnována „všem, co utíkaj z domova a jsou na cestě. Všem, který místo řečnění dělaj něco pro ty, kdo jsou na tom hůř než oni.“ Motiv útěku je v textech všudypřítomný. Jejich výhradním autorem je Jirka Umlauf, spisovatel a učitel. V roce 2016 mu vyšla kniha s dvojznačným názvem Ústí hlavně, která jeho ambivalentní vztah k domovskému městu více než vystihuje.
Hudebně se na albu podíleli všichni členové kapely včetně producenta Honzy Brambůrka. Své nejlepší nápady nahrávali na mobily a vytvářeli z nich banku nápadů. Z ní pak na zkouškách a ve studiu tvořili nové písničky. Důležitou změnou v tomto směru znamenal příchod nového člena kapely v osobě všestranného multiinstrumentalisty Pavla Nepivody. Ten se výrazně podepsal na širokoúhlém zvuku s využitím akustických nástrojů v písních Nečekat nebo Devadesátka a podobě prvního singlu Tesaři s nasamplovanými zvuky práce řemeslníků. Klip k němu natočil David Menzel, který stejným způsobem spolupracoval s Kittchen nebo urban folkovým projektem Kieslowski Davida Pomahače, bývalého letitého člena Houpacích koňů. Novinkové album navazuje na předchozí desku Everest (2013) nominovanou na hudební ceny Vinyla, Apollo a Anděl.
